Město Vranov nad Dyjí
Už od svého vzniku je město Vranov nad Dyjí neodmyslitelně spjato s barokním zámkem. V současné době je stále více populární také díky nedaleké přehradě. Je toho ale mnohem víc, co může původně pouze malá osada rozkládající se pod hradní pevností Vranov, svým návštěvníkům nabídnout.
Za pozornost určitě stojí vranovské ledové skalní sluje i romantický lesopark s výhlídkami nad řekou Dyjí, s Feliciinou studánkou, Čížkovským letohrádkem a půvabnou kaplí, která byla původně chrámkem zasvěceným bohyni Dianě. Z pamětihodností nacházejících se přímo na území města stojí za zmínku určitě kostel Nanebevzetí Panny Marie, rotunda sv. Ondřeje, morový sloup a socha sv. Jana Nepomuckého.
K rozjímání a meditaci…
Vranov nad Dyjí je obec ležící v západní části Národního parku Podyjí, nedaleko hranic s Rakouskem, v údolí řeky Dyje, vzdálená dvaadvacet kilometrů západně od královského města Znojmo.
Na konci 18. století nechal majitel vranovského panství Michal Josef Althann vystavět na temeni Růžového vrchu západně od zámku vrcholně romantickou stavbu zvanou Dům filosofů, která sloužila k rozjímání a meditaci, později jako hájovna. V té době vznikl i nedaleký antický chrámek se sochou antického boha Apollóna. Kaple byla později zasvěcena Panně Marii Ochranitelce.
Ve jménu lásky…
Stanislav hrabě Mniszek z polské Haliče, který vranovské panství vlastnil v letech 1799 až 1846, nechal zase v roce 1806 vystavět v údolí pod zámkem na památku své matky, hraběnky Felície, Feliciinu studánku – krásnou klasicistní stavbu ozdobenou po obvodu vlysy s tančícími nymfami. Ve vnitřní části jí dominuje antická váza s vytékajícím pramenem vody.
A to nebylo všechno. Na památku přítele knížete Karla Claryho – spisovatele, malíře a humanisty, který se v roce 1830 při návštěvě Vranova nakazil cholerou a o rok později zemřel, nechal již zmíněný hrabě Stanislav vztyčit na vysoké skále nad dnešní přehradní hrází Claryho kříž z blanenské litiny.
Helena kněžna Lubomíra Mniszková nechala v roce 1846, po smrti svého manžela, vystavět naproti zámku na skalnatém Křížovém vrchu Mnizskův kříž. Polský text na litinové desce vypovídá o lásce mezi mužem a ženou, o vztahu dětí a rodičů: „Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců.“