Ubytování Vranov - penzion Helena, Vranov nad Dyjí, zámek ve Vranově, u přehrady, vranovská přehrada, NP Podyjí, rekreace ve Vranově

Vranov nad Dyjí, ubytování Vranov, penzion, vranovská přehrada, rekreace, zámek, NP Podyjí, Bítov, Cornštejn, cyklistika, rodiny s dětmi, senioři
penzion Helena, Vranov nad Dyjí, ubytování, stravování, víno, prázdniny, léto

Proč se penzion jmenuje po Heleně?

Mnoho hostů si myslí, že jsme Penzion Helena nazvali podle majitelky. Ale není tomu tak.
Penzion je nazvaný podle hraběnky Heleny Mniszkové, která byla ve své době mecenáškou celého kraje.
Pokud si o ní chcete přečíst několik informací, tady jsou:

Helena z Mniszku, rozená princezna Lubomirská (1784 – 1876)

Mezi aristokratickými objednavateli a mecenáši, jejichž stavební aktivity a sběratelské zájmy se inspirovaly romantickými myšlenkami, vyniká v moravském prostředí výjimečná osobnost duchaplné a vzdělané Heleny z Mniszku, rozené princezny Lubomirské, dvorní dámy, nositelky prestižního dámského řádu Hvězdového kříže a čestné členky suverénního řádu Maltézských rytířů.

Helena z Mniszku pocházela z významné polské katolické knížecí rodiny, jejím otcem byl generál major a generál pěšího regimentu Josef Alexander kníže Lubomirský. Své dětství prožila v rodovém sídle v Rovně, které bylo od 70. let 18. století výrazným kulturním centrem, v němž se scházely nejrůznější umělci, pořádala se hudební představení, plesy atd. Kulturní rodinné prostředí jí zprostředkovalo mnohostranné vzdělání; mezi jejími předními zájmy zůstala po celý život filantropie a umění. V roce 1807 byla provdána za mladého polského hraběte Stanislava Mniszka. Z tohoto sňatku se narodily tři děti: syn Adam (* 1808) a dcery Felicie (* 1810) a Luitgarda (* 1823). Rodina pobývala často na polských statcích (Krasovice, Rovno, Dubiecka, Nižnice); zimní období trávili v paláci ve Vídni, k jejich letním sídlům patřil Vranov nad Dyjí. Helena z Mniszku se věnovala kulturním a společenským zájmům ovlivněných její frankofilní orientací. Budovala rozsáhlou knihovnu; pořádala hudební a divadelní představení.

Za jejího působení ve Vranově proslul hudební salon a byla zřízena i speciální divadelní scéna, na níž byli zváni umělci nejen z nedalekého Znojma, ale také například z Vídně. Jako většina aristokratických intelektuálů byla literárně činná; je autorkou dvou vědeckých textů: pojednání o evropské geografii Extrait de Geographie a výkladu principů umění Extrait de Principes de Literatur par L´Abe Bateur. Po smrti svého manžela si zvolila jako své hlavní sídlo Vranov nad Dyjí. Na vranovském panství úspěšně hospodařila dalších třicet let. Pokračovala v romantických úpravách lesoparku v okolí zámku, v němž nechala postavit další drobné stavby jako Mniszkův kříž (po roce 1846), kapli sv. Kateřiny (1815), byl upraven původní Dianin chrámek založený na konci 18. století Josefem Hilgartnerem z Lilienbornu a zasvěcen Panně Marii Ochranitelce (Maria Schutz). Podporovala řadu spolků, místní školu, věnovala se charitativní činnosti. S osobou Heleny Mniszkové je na vranovském panství spojen jeden z výrazných veřejných podniků, které iniciovala, a to tzv. Růžové slavnosti každoročně pořádané od jejího příchodu do Vranova, při nichž byla z řady dívek z panství zvolena „růžová královna“.

Text: Mgr. Michal Konečný, NPÚ-ÚOP v Brně a Mgr. Lenka Kalábová, NPÚ-ÚOP v Brně



--------------------------------------------------------------------------------